Když Wolfganga Schmidta přivedli do vyšetřovací místnosti kriminálky v Brandenburgu, bylo krátce před půlnocí. Čtyřiadvacetiletý, téměř dvoumetrový hromotluk, oblečený do černých šponovek a fialového trička, si ležérně zapálil cigaretu a začal vyprávět. O své snoubence, která s ním čeká dítě, o své práci v zemědělském družstvu... Policisté ho nenechali domluvit. Wolfgangu, právě volali z nemocnice. Máš krevní skupinu B. Nech už těch vytáček a přiznej konečné barvu. Při těchto slovech se obr zhroutil a začal vypovídat. Skončilo pátráni po masovém vrahovi, který po dlouhé měsíce děsil obyvatele v oblasti mezi Postupimí a Brandenburgem a podle policejních podkladů měl na svědomí životy nejméně tří žen a jednoho tříměsíčního dítěte. Wolfgang Schmidt tuto krvavou statistiku dobrovolně dále doplnil:

Smrt osmileté Helenky Priestlyové otřásla celým Aberdeenem. Případ se začal ve slušném a spořádaném domě na King Street, v němž žily hlavně rodiny dobře vydělávajících odborných dělníků. Bylo tu celkem osm bytů, po dvou na každém patře. Vchod do domu býval obvykle zamčený, malý dvorek vzorně uklizený. Jediné nepohodlí tu představovaly záchody. Na každém patře byl jenom jeden, o který se dělily dvě rodiny. V přízemí bydlili rodina Donaldových-holič Alexander Donald, jeho žena Jeannie a devítiletá dcera, také Jeannie. O patro výš měli svůj byt Priestlyovi. Jejich dcerka Helen byla sice rozpustilé, ale jinak velmi milé děvče. V dubnu roku 1934, kdy se celá věc udála, to bylo právě pět let, co se paní Priestlyová pohádala s paní Donaldovou a přestaly spolu mluvit. Počasí bylo na Skotsko nezvykle slunečné a teplé. Helen Priestlyová přišla ze školy ve tři čtvrtě na dvanáct, Poobědvala, zaskočila za přítelkyní paní Robertsonovou a doběhla mamince pro chleba do nedalekého obchodu. Priestlyovi tam měli otevřený účet, a tak Helen neplatila, jenom dostala kopii účtenky. Podle čísla této účtenky pak později majitel obchodu spočítal, že Helen u něj byla někdy kolem půl druhé. Ve dvě už měla být zase zpátky ve škole.

Na Frodla toho Köberl dost věděl...

Byla to opravdu skoro dokonalá vražda, říká vídeňský policejní ředitel. Byl to nejhnusnější zločin letošního roku!, píše vídeňský list Die Presse. Oba přitom prstem ukazují na muže, který byl až do nedávná miláčkem celého Rakouska, na kudrnatého fešáka Helmuta Frodla (34). Ten spáchal vraždu, kterou jako by pro něj vymyslel sám mistr hrůzy Hitchcock... Helmut Frodl patřil do rakouského "velkého světa", do světa politiků, milionářů a filmových hvězd. Byl úspěšným filmovým producentem, majitelem vily za 14 miliónů šilinků a vlastního hudebního studia, ale hlavně moderátorem neobyčejně populárních televizních pořadů pro mládež X-large a Okey. Pro jeho chlapecký vzhled mu říkali TV-Sonnyboy.