Horečně se pátralo především po totožnosti... V polovině září roku 1979 záhy odpoledne volala vedoucí jedné ze zahradních restaurací na kraji Bratislavy tísňovou linku. "Jsou tam dvě mrtvoly, oznámila třesoucím se hlasem, já nevím, co mám dělat." Nedělejte nic. Posílám tam okamžitě výjezdovou skupinu, řekl jí operační důstojník a za chvíli se už služební vozy řítily k místu hrůzného nálezu. Restaurace byla posazena pod náspem železniční trati. Stoly v zahradě byly ve stínu starých stromů, většinou kaštanů, a od náspu železniční trati je odděloval živý plot. Na straně k hostům byl pěkně do rovna sestříhaný, směrem k náspu rostl divoce a mísil se s náletem křovisek a plevelných javorů a akátů. V tomto prostoru plném odpadků, zavátých papírů, vyhozených kelímků a novin z jedoucích vlaků byla nalezena těla dvou zavražděných žen. Nedalo se určit, zda místo nálezu je totožné s místem vraždy. Podle soudního lékaře k smrti došlo nejméně před osmačtyřiceti hodinami.

Najít jednoho člověka s tak hluboce
narušenou psychikou...

Bredenborn je poklidná vesnice v Dolním Sasku, jako vystřižená z reklamních prospektů na "romantické Německo". Jejích čtrnáct set obyvatel vede tichý a bohabojný život uprostřed krásné přírody - hluk velkého světa sem málokdy dolehne. Do nejbližšího kina je to půl hodiny jízdy autem, do nejbližšího většího města Bielefeldu byste dokonce jeli celou hodinu. Přesto se právě tady odehrálo hrůzné drama, které šokovalo a vyděsilo celé Německo. Dva policisté byli bez nejmenšího důvodu rozstříleni vojenským samopalem... Dvanáctého října tohoto roku byla sobota. Nad lesy i rovinami Dolního Saska se válela chladná mlha, ve vzduchu bylo cítit blízkost zimy.

Charles si o všech svých obětech vedl podrobnou evidenci...

 V malém domku poblíž michiganského města Grand Rapids panoval radostný zmatek. Domácí paní, osmadvacetiletá vdova Delphine Downingová, vedla už po dva roky velmi osamělý život. Jedinou útěchou jí byla dcerka Rainelle, která brzy měla oslavit své třetí narozeniny. Noci však Rainelle své matce přece jen zkrátit nemohla. Teď se ale zdálo, že věci opět začínají nabírat správný směr. Paní Downingová čekala návštěvu muže, kterému by ráda ve svém životě poskytla významnou roli. Charles Martin (španěl narozený na Havaji) budil důvěru tím, že se prohlašoval za pracovníka British Inteligence. Paní Downingová se s ním seznámila na inzerát v novinové rubrice Klub osamělých srdcí. Martinovy dopisy byly mužné i něžné, a co hlavně, jejich pisatel tvrdil, že má moc rád malé děti. Rainelle velmi potřebovala otce.