„ Jestli je nad námi Bůh, tak musí tenhle zkažený svět zničit, abych už dál nemusela tak trpět," naříká Taťána Ševčenková (39) z ruského Novgorodu. „Měsíc už bloudím Kyjevem a hledám svého desetiletého syna Andreje9, kterého otec zavlekl do sekty Velké bílé bratrstvo. Jen jednou jsem za tu dobu Andrjušu aspoň na chvíli zahlédla-při velké demonstraci bratrstva před chrámem svaté Sofie. „Nejsi moje matka, proklínám tě, jsi Satan! Křičel na mě tehdy z davu"

Potíž je v tom, že při návštěvě vinárny nebo baru, zejména s hezkou slečnou si někteří muži nedokáží odepřít skleničku. Po jedné, druhé, třetí vodce se v přítmí zdá z barové stoličky všechno nějak romantičtější, partnerka ještě pěknější, jaksi přítulnější dostupnější, a všechny starosti    a překážky vzdálenější nebo překonatelnější. Přesně na vlnách podobných pocitů se po třech skleničkách tvrdého alkoholu vznášel onoho červencového večera, vlastně už noci, Ruda Král. V jedenadvaceti letech mu ležel svět u nohou, a když v jednom z těch nočních podniků, které dnes vyrůstají v okrajových čtvrtích Prahy jako houby po dešti, držel za ruku Ivetu, jejíž vlahý pohled k němu oddaně vzhlížel, nebylo nic, co by ho zastavilo. Ani alkohol, který vypil. Ve svém mládí a fanfarónství zastával přesvědčení, že jemu, který tak dobře řídí své maličké moderní auto, se nemůže nic stát. Bohužel se ani nenašel nikdo, kdo by mu klíčky od vozu sebral a nechal ho jít pěšky, nebo někdo, koho by vůbec zajímalo, že pil a že hodlá jet autem.

Když se roznesla zpráva, že zemřel profesor Lepeška, jásalo toto město zbavené postrachu z tyrana? Nad dveřmi Lepeškova bytu klidně mohl právem býti vepsán onen nápis, který viděl Dante nad branou Pekla: Vzdej se vší naděje, kdokoliv sem vcházíš! Čím byla paní Lepešková povinována svému muži? Toliko pomstou! Z řeči doktora Mellana, obhájce Marie Lepeškové, před porotou v Písku 28. Dubna 1928. Kdy se stane, aby vrahův advokát obhajoval i jeho hrůzný čin? Velikost gesta (jímž doktor Jaroslav Mellan riskoval svou hvězdnou kariéru jednoho z nejúspěšnějších pražských advokátů) byla přímo úměrná zájmu, který proces s Marií Lepeškovou vyvolal. Od časného rána vystávali zvědavci před krajským soudem dlouhou frontu. Další posedávali kolem budovy na přinesených židlích. Proč byl proces tak zajímavý?