Přihlášení

Přezdívka:

Heslo:




Registrace | Info
Zapomenuté heslo

Vyhledávání


Vyhledat text

Fotogalerie

Staňkov.
Pohled na Staňkovský rybník  od kempu Oáza.
zobrazení: 992
známka: 1.00

Kalendář

<<  Březen  >>
PoÚtStČtSoNe
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31     

Anketa

Věříte na nadpřirozené bytosti?

Ano! (371 hl.)
 
Ne! (287 hl.)
 
Nevím! (179 hl.)
 

Celkem hlasovalo: 837

Fórum

02.06. Trest smrti
Souhlasím!!
Originál vložil Jirka Sych
Dobrý den,
my ... »


16.04. Trest smrti
Mnohé případy, které se dějí si zaslouží trest smrti, ale celkově js ... »

04.03. Trest smrti
Dobrý den,
myslím, že trest smrti na jasně prokázané případy v ... »


OnLine

nikdo

Kriminální příběhy

SSSR-DDR

V březnu nalezli v mělkém jezírku nedaleko Gross - Köris mrtvolu muže...
Loni v létě měli rybáři na jezeře Oberste poblíš Wünsdorfu hrůzný úlovek. Do jejich sítí se zapletla dvě mužská těla, těsně přivázaná k sobě a zatížená červenobílými betonovými patníky. Oba mrtví, kteří se obličeji dotýkali jeden druhého, měli hlavy k nepoznání roztlučené, proseknutá hrdla, hluboké rány otevírající hrudní koš a odkrývající plíce. Jeden z nich měl na širokých zádech vytetovaného orla, zkřížené meče a písmena DDR. To byl šestadvacetiletý Jurij Bulgakov z Moskvy, přezdívkou Tlusťoch. Tady v Německu oficiálně pracoval jako topič na sídlišti pro Sovětské důstojníky. Všichni ale věděli, že si na svůj přepychový život Tlusťoch vydělává jinak, obchodem s kradenými automobily a vojenskými zbraněmi.


Druhý mrtvý, dvaadvacetiletý Ruslan Berečetov, pocházel až z dalekého Kavkazu. V kasárnách Sovětské armády ve Wünsdorfu pracoval jako občanský zaměstnanec. Také on však byl mezi místními lidmi dobře znám jako zloděj, překupník a podloudník. Spolu s Jurijem patřil Ruslan do větší bandy, jejíž specialitou byly v té chvíli předavším ojeté automobily Lada. Těchto vozů, dnes už v Německu téměř bezcenných, zbylo na území bývalé NDR velké množství. Krást je po desítkách nebyl žádný problém. Přátelé v kasárnách Sovětské armády každou noc čekali na "čerstvé zboží", které pak v opravárenských dílnách přelakovávali a opatřovali falešnými poznávacími značkami. Nejlehčí částí celé věci bylo sehnat pro tyto automobily kupce. Velká země je schopna odebrat jich prakticky neomezené množství. A za ceny, které jsou vyšší než u nových lad ve státním obchodě. Skvělý kšeft. Na stejnou myšlenku, jako gang Jurije a Ruslana, ovšem přišlo více podnikavých Rusů. Hned v nedalekém Klausdorfu se činil asi dvacetičlenný klan všeho schopných mladíků, který rovněž našel v "exportu" ojetých lad svůj zlatý důl. Dost dlouho se zdálo, že oba gangy mohou vedle sebe žít v míru. Lad a žigulíků bylo na území bývalé NDR dostatek, zájemců o ně doma v SSSR ještě víc a oba gangy jely na stoprocentní výkon a ještě nestačily uspokojit poptávku. Dobré vztahy se však začaly kazit ve chvíli, kdy klausdorfský gang dostal hlášku, že Ruslan Berečetov z gangu Wünsdorfského je agent provokatér, nasazený sem tehdy ještě mocnou KGB. Od toho okamžiku skončila dosavadní vzájemná důvěra a zločinecké bandy se začaly připravovat na střetnutí. V červenci napětí mezí oběma gangy vyvrcholilo. Bulgakov a Berečetov se zřejmě rozhodli vyjet do Klausdorfu a vyjednávat s protivníkem přímo na jeho půdě. Policie získala svědectví jistého Volodi, boxera, kterého se v osudný den pokoušeli Bulgakov a Berečetov najmout na "speciální práci". Jistě tím měli na mysli ochranu a pomoc při své cestě do Klausdorfu. Voloďa však odmítl a tím si zřejmě zachránil život. Co se nakonec přesně stalo v "ústředí" gangu v Klausdorfu, to pořád ještě vyšetřovatelé zjišťují. Jedno je však jasné, musela se tu odehrát rvačka, která skončila surovým zavražděním obou Wünsdorfských "emisarů" Několik členů klausdorfského gangu bylo zadrženo, ti však důsledně mlčí. Omerta, stejně jako v Italské mafii. Ozývají se i hlasy, podle nichž zabití obou mladíků bylo vlastně rituální vraždou. Ruská mafie si prý začíná vytvářet své vlastní obřady a tradice, k nimž patří i tento způsob vypořádání se všemi, kdo nedokázali držet jazyk za zuby. Berečetov zemřel za svou spolupráci s KGB, Bulgakov přinejmenším za přátelské styky s Berečetovem. Tak prý přikazují drsné zákony "mafie nového typu". Neboštíci vylovení z jezera Obersee nakonec rozrušili německou veřejnost jen velmi málo. Vždyť o co vlastně jde, jen ať si ruští mafiáni klidně vyřizují své účty dál, čím víc jich ubude, tím větší přijde klid. Je faktem, že vyšetřovatelé západní skupiny sovětských vojsk spolu s pracovníky německé kriminální policie mají v posledním čase starostí až nad hlavu. V lednu někdo poblíž Postupimi probodl nožem studenta Eduarda Bečka, který se zapletl do kšeftů se žigulíky. Požárníci našli v hořícím Fordu Granada už jen chabé pozůstatky nešťastného studenta. Kdo stojí v pozadí vraždy? Nepochybná sovětská zlodějsko-překupnická mafie, konstatovali vyšetřovatelé. Ale jak se jí dostat na kobylku?  V březnu nalezli v mělkém jezírku nedaleko Gross-Köris mrtvolu muže, pevně zavinutého do prostěradla a zatíženého kameny. Dosud nebyl identifikován, ale místní vyšetřovatelé v něm jasně poznali jednoho z ruských překupníků automobilů. Tento muž prý byl specializován na auta pro Kazachstán, to je pro mafii jedna z nejvýnosnějších oblastí. V červnu zase v jezeře Jungfersee objevili mrtvolu Alexandra Kamkina, sovětského občana, mezi policisty známého jako specialista na všemožné handly mezi východem a západem Berlína. Takto bychom mohli ve výčtu více či méně efektních případů vyřizování účtů uvnitř sovětské mafie ještě dlouho pokračovat. Neodehrávají se přitom jenom na území bývalé NDR, jak dokazuje nedávný případ Jefima Laskina. Tento utečenec z Ruska sice "pracoval" v berlínském podsvětí, ale nožem byl na konci podzimu loňského roku proboden v Mnichově. Policie se o Laskina dlouho zajímala, zemřel však dříve, než jí stačil poskytnout nějaké důvody pro zatčení. V této chvíli německá Kripo zřejmě tápe v temnotě. Laskin často létával do Moskvy a měl bohaté styky s lidmi z Velké země i s Rusy žijícími v Německu. Vedou prý od něj nitky i k lidem známým jako spolupracovníci sovětské tajné služby. Na "území nikoho" mezi zájmovými sférami sovětské mafie a KGB je podle přesvědčení mnoha policistů třeba hledat objasnění případů mafiánských vražd. Nikdo si však nedělá iluze, že by se věc mohla zdařit rychle. Ba možná se nezdaří vůbec... Vždyť například případ vraždy sovětského vojáka Olega Kobsara se už nedaří rozlousknout déle než rok, přestože v této věci policie má alespoň nějakou stopu (Kobsarův samopal spolu s ručním granátem byly zachyceny v brémském podsvětí). V případě probodaného Jefima Laskina nemá policie v rukou vůbec nic. Nezbývá jí než teoretizovat o existenci "cara sovětské mafie", který prý ovládá východoevropský obchod s drogami, starožitnostmi, děvčaty i falešnými bankovkami. Tento car je něco jako "kmotr", sám se nikdy osobně ničeho nedotkne, ale jeho rozhodnutí mohou znamenat okamžitou smrt mnoha lidí. Kamkin, o jehož smrti jsme se už zmínili, rovněž patřil mezí Rusy žijící z obchodu s dolary, drogami a ikonami. Do sítí německé policie se dostal na jaře v Postupimi, kde byl zatčen spolu se skupinou menších šmelinářů v domě zvaném Ruský hotel. Kamkinův případ je typický způsobem, jakým se tento člověk vůbec dostal do Německa. Dříve pracoval jako civilní zaměstnanec západní skupiny sovětských vojsk. Poté, co bylo jeho místo zrušeno, vycestoval ze SSSR znovu do Německa na pozvání, které mu zaslali jeho známi vojáci z útvarů dosud neodsunutých zpět do vlasti. Za sto marek prý lze takovýchto pozvání získat tucet! Komu není pozvání od vojáka dosti dobré, může na sovětském podsvětním trhu koupit dokonale zfalšované pozvání od skutečného Němce, doklady o německých předcích anebo falešné vystěhovalecké doklady ruských židů. Mafie je dnes nejúspěšnějším oborem sovětského exportu do Německa, říká s trpkým úsměvem jeden berlínský policista. Už přinejmenším rok pozorujeme stále rozsáhlejší invazi zločinců ze Sovětského svazu. Není divu, Německo je dnes ideální oblastí pro všechny obory podnikání ruské mafie. 
 

Jurij Bulgakov

Ruslan Berečetov

Sovětský voják a "magiclé marky"


Je tady tolik žádoucí tvrdá měna a současně neméně potřebný zmatek způsobený dosud nestráveným spojením dvou částí země. Sovětští občané se tu vzhledem k historické situaci mohou pohybovat naprosto volně a nenápadně. Ba co víc, v podobě sovětských vojenských objektů tady mají zaručeno potřebné "technické zázemí", stejné jako skladovací prostory, do kterých se německá policie nemůže dostat. A jaké možnosti nabízí fakt, že vedle německé počítačové byrokracie tady pořád ještě souběžně platí i všelijaké primitivní "propustky", které lze zfalšovat doslova na koleně. Není snad jediný obor kriminality, který by v okolí sovětských kasáren a sídlišti pro sovětské občany v Německu nevzkvétal. Počínaje vcelku nevinnými machinacemi zaměřenými na získání sociální podpory od místních úřadů, přes prostituci a obchod s všemožným pašovaným zbožím až po vydírání, drogy a vraždy. Typický je případ berlínského obchodníka, původem z Petrohradu, kterého tři ruští výrostci požádali o zaplacení sedmdesátí tisíc marek za "ochranu". Když obchodník váhal, našel ráno svůj vůz s probodanými pneumatikami. Po pár takovýchto pohrůžkách petrohraďan raději zaplatil. Sovětská policie odhaduje, že v SSSR v tomto okamžiku funguje zhruba tří a půl tisíce velkých mafiánských gangů. Slovo "velký" v této souvislosti znamená gang disponující vlastními podplacenými politiky a vysokými policejními úředníky, vlastními námezdnými vrahy, spojkami v zahraničí, chemiky pro výrobu drog a řadou dalších "odborníků". Kolik z těchto gangů se rozhodlo rozšířit své pole působností také do západní Evropy a především do Německa? Němečtí ani sovětští vyšetřovatelé v boji proti tisícihlavé mafiánské sani zatím nenacházejí žádnou účinnou zbraň. Uzavřený řetěz organizovaného zločinu se dosud nepodařilo porušit. Zákon mlčenlivosti se po hrůzných rituálních vraždách stal pro členy sovětské mafie prvním přikázáním: raději zemřou v kriminále, než by jakkoli napomohli v policejním pátrání. Sovětské mafie jejích nejlepší léta teprve čekají, říká skepticky jeden vysoký policejní důstojník z Moskvy. Už teď jsou ve společnosti zakotveny ještě hlouběji, než kdy byly mafie italské nebo americké. S rostoucí bídou sovětských lidí poroste také počet a zoufalá odvaha mafií. Čekají nás daleko těžší časy, než si vůbec dovedeme představit...

| Vydáno dne 09. 03. 2010 (782 přečtení) |
[Akt. známka: 1,00 / Počet hlasů: 1] 1 2 3 4 5
| Zdroj: neznámý časopis |

Jste pro opětovné zavedení trestu smrti?

Ano! (Počet hlasů: 151)
(71.56 %)

Ne! (Počet hlasů: 11)
(5.21 %)

Nevím! (Počet hlasů: 0)
(0.00 %)

Jen na jasně prokázané případy! (Počet hlasů: 49)
(23.22 %)



Celkem hlasovalo: 211