Na první pohled se zdál případ jasný...

V britském Cumberlandu se po čtyřicet let neudala ani jedna vražda. O to větší pozornost vzbudil tragický osud mladé Číňanky Wai-Sheung Siu, provdané Miao. "Uškrcená nevěsta", "Vražda o líbánkách" tak a podobně psal tisk o vraždě devětadvacetileté paní Miao, která jako obchodnice s výrobky čínských uměleckých řemesel zcestovala celý svět. Bohatá, chytrá a společensky velmi protřelá mladá žena si v květnu roku 1928 vzala v New Yorku za manžela o rok mladšího Chung Yi Miao. O měsíc později byla mrtva. Mladí manželé si mohli dovolit přepychové líbánky, spojené s cestováním kolem velké části světa. Cumberlandský hotel Borrowdale Gates původně měl být jenom krátkou zastávkou na programu dlouhé cesty. Stal se však zastávkou poslední.

Hned na druhý den po příjezdu do tohoto krásného kraje plného jezer se z odpolední procházky vrátil pan Miao do hotelu sám. V podvečer pak zahradník našel poblíž jezírka Kidham Dub tělo nešťastné novomanželky. Mladá žena byla uškrcena dvojitou smyčkou z pevné šňůry, její sukně byla vyhrnutá a spodní prádlo potrhané. Zmizely prsteny, které Siu obvykle nosila. Na první pohled se zdál případ jasný. Loupežná vražda spojená se znásilněním, tak znělo policejní hlášení. Brzy se však vynořily komplikace, věci přestaly být tak jasné, jak se zpočátku zdály. Ještě v noci byl teď už vdovec Miao předvolán k výslechu na místní policejní stanici, posílenou už v té chvíli experty ze Scotland Yardu. Původně spíše informativní výslech se změnil v zadržení a pětiměsíční pobyt ve vazbě, který vyvrcholil soudním procesem. Miao, vzděláním mimochodem právník, jako by od samého počátku záměrné vyšetřování ztěžoval a obracel proti sobě podezření. V osudný den si novomanželé ve dvě hodiny odpoledne vyšli na procházku, ze které se ve čtyři vrátil Miao sám, a hned zmizel ve svém pokoji. V sedm hodin Miao sám povečeřel. Číšnice se ho ptala, zda nepočká na manželku, ale Miao prý jen odpověděl: "žena odešla do Keswicku koupit nějaké teplé prádlo, ochlazuje se". Je pryč trochu déle, ale nebojím se o ni, ta se neztratí. Novomanžel Miao prý zůstal v hotelu proto, že měl lehkou rýmu. Když se jej o půl deváté večer vyptávala po osudu manželky sama majitelka hotelu, slyšela opět jen: "žena šla do Keswicku a brzo se vrátí." O půl desáté večer už byly recepční a hoteliérka tak nervózní, že se rozhodly jít naproti poslednímu autobusu z Keswicku. Jinak se v té chvíli paní Miao vrátit nemohla. Lhostejný novomanžel se o tom dozvěděl u baru, kde popíjel gin. Tehdy došlo k prvnímu z řady záhadných a velmi podezřelých nedorozumění. Pan Miao totiž špatně rozuměl číšnici, která mu říkala, že recepční s hoteliérkou šly k autobusové zastávce čekat na jeho ženu. "Kam že šly?" ptal se rozčileně Miao. "Na to místo, kam se lidé chodí koupat?" Nejblišším místem, kam se tu lidé chodili koupat, bylo jezírko Kidham Dub, na jehož břehu už v té chvíli ležela uškrcena paní Miao. Tak nápadná shoda okolností později vyšetřovatelům nemohla uniknout. Když v jedenáct večer dorazil do hotelu policejní inspektor Graham, pan Miao docela poklidně spal a moc se divil, proč ho někdo budí. Ještě víc se prý Miao divil, když mu policista sdělil, že jeho žena byla nalezena mrtvá. "Co to říkáte?" Moje manželka je po smrti? A se mnou si přeje mluvit policie? "Nemohl jsem se zbavit pocitu, že Miao všechno jenom hraje," prohlásil pak před soudem inspektor Graham. Během výslechu na policii se Miao vyptával, zda byly u jeho manželky nalezeny všechny její šperky, o kterých měl pozoruhodný přehled. Jinak jej v té chvíli zřejmé nic nezajímalo. Policisty však velmi zaujalo další z Miaových "přeřeknutí". Čerstvý vdovec se totiž mezi řečí zmínil o své ženě jako o "zneužité, oloupené a zavražděné". Až do toho okamžiku se ovšem policisté záměrně o špercích, které skutečně byly paní Miao ukradeny, ani slovem nezmínili...! Během dne Miao požádal, aby dostal zpátky sako a kabát, které mu policisté po zatčení odebrali. Když inspektor Graham Miaovi vysvětlil, že jeho svršky právě zkoumají v laboratoři, vykřikl čerstvý vdovec pohotové: "Ale ty skvrny od krve na mém saku jsou ještě z New Yorku, k těm jsem nepřišel tady!" Nejpodivnější na věci ovšem bylo, že na Miaově saku vůbec žádné stopy krve nalezeny nebyly. Překvapením pro pana Mia jistě nepříznivým - tím ale ještě ani zdaleka nebyl konec. V jeho kufru našli policisté šňůru velmi podobnou té, ze které byla škrtící smyčka, důkladný Miao si zřejmě vraždu předem zkoušel "nanečisto". Ještě daleko horší bylo pro vraha, že policisté objevili dva briliantové prsteny, stažené z ruky nešťastné paní Miaové. Našli je ukryté v krabičce od filmu, který pan Miao exponoval právě v den vraždy. Krabička poklidně spočívala na dně hotelové skříně a Miao se podle všeho domníval, že si jí vyšetřovatelé nevšimnou. Pak přišli ke slovu lékaři. Podle výsledku pitvy bylo zřejmé, že k vraždě došlo někdy mezi třetí a čtvrtou hodinou odpolední, tedy v čase, na který Miao neměl žádné alibi. Profesor John McFall z liverpoolské univerzity navíc ve svém pitevním nálezu došel k překvapivému závěru, který poněkud změnil policejní teorie o průběhu celého zločinu. Paní Miao podle něj vůbec nebyla znásilněna, to tedy znamenalo, že se vrah znásilnění jen snažil předstírat. Ještě větší překvapení vzbudilo další ze zjištění profesora McFalla. Paní Miao vzhledem k vrozené vadě nejenom, že nemohla mít děti, ale ani nemohla žít normálním pohlavním životem! Po svatbě sice podstoupila první ze série operací, které měly přinést alespoň částečné zlepšení, ale výsledky ještě nebyly žádné. Obhájce pana Miaa předstoupil před soud velmi sebevědomé a snažil se tvářit, že zastupuje předem vyhranou věc. Jeho argumenty však byly očividně založeny na výmyslech a dohadech, nikoliv na skutečnostech. Tak například, všechna výmluvná "přeřeknutí" v Miaových výpovědích obhájce sváděl na mandantovu špatnou znalost angličtiny. Jenomže Miao měl anglické školy a svůj doktorát práv získal v Chicagu! Objev dvou diamantových prstenů v krabičce od filmu byl podle obhajoby také snadno vysvětlitelný. Paní Miao prý měla utkvělou představu, že někdo chce ukrást její šperky, a tak neustále měnila místa, kam je schovávala. Chtěl její šperky skutečně někdo odcizit? Pan Miao si během procesu zčistajasna vzpomněl, že prý se kolem nich už dlouho pohybovala podezřelá dvojice "orientálců", kteří jako by jeho ženu sledovali. Jediné šperky, které na sobě paní Miao ve chvíli vraždy měla, však byly ony dva ztracené a zase nalezené prsteny, proč by měli záhadní orientálci zabíjet a pak neloupit? Obžaloba měla naproti tomu k dispozici mnohem průkaznější argumenty. Podařilo se jí zjistit, že finanční situace čerstvého doktora práv Miaa byla velmi špatná a že se vlastně oženil pro peníze. Také bylo dokázáno, že znalosti angličtiny pana Miaa jsou mnohem lepší, než se snažil soudu předstírat, aby znevážil své dřívější podezřelé výroky. Na místě vraždy ani na těle nebohé paní Miao nebyly zjištěny žádné známky boje, novomanželka tedy dovolila svému vrahovi dostat se i se šňůrou až do své těsné blízkosti. Muselo jit o jejího manžela, dovozovala obžaloba, vždyť ke komu jinému by se takto bezelstně mohla chovat cizinka na procházce liduprázdnými lesními cestičkami? Porota se radila jen půl hodiny, než došla všemi hlasy k rozhodnutí: Vinen! odsuzuje se k trestu smrti oběšením. Miao na rozsudek odpověděl delším zuřivým proslovem v docela dobré angličtině. Hájil se především tím, že prý je soud proti němu rasisticky zaujat jako proti Číňanovi a "má-li při ruce možného žlutého vraha, ne­bude už dále pátrat". Dalším argumentem Miaa bylo tvrzení, že by při své inteligenci přece nemohl vraždit tak hloupě, kdyby se prý skutečné chtěl zbavit své ženy, bylo mnohem jednodušší hodit ji přes palubu lodi na cestě z New Yorku, nebo si najmout vraha v některém z rušných velkoměst, která už novomanželé navštívili. Při odvolání před Nejvyšším soudem Miao odmítl služby advokáta a hájil se sám. Soud mu jako cizinci poskytl jinak nepřípustnou možnost přivést si ještě v této fázi procesu nové svědky. Šlo o dva Miaovy krajany, kteří dosvědčili, že prý nedlouho před vraždou viděli u hotelu ony už dříve zmiňované "podezřelé orientálce". Soud však takovéto pozdní a velmi neurčité svědectví zamítl. Rozsudek byl potvrzen. Ve zdůvodnění Nejvyšší soud mimo jiné poukazuje na diamantové prsteny, nalezené v krabičce od filmu. "Chamtivost v tomto případě přehlušila vychytralost souzeného a přiměla ho udělat zásadní chybu." Jak se soud vyslovil k údajným Miaovým "přeřeknutím"? Problém pro souzeného nespočívá v tom, že by mu vyšetřovatelé špatně rozuměli, ale naopak v tom, že mu rozuměli velmi dobře. Odvolání tedy pro Miaa nedopadlo dobře. Jednací síň Nejvyššího soudu opustil v slzách. Policejní eskorta odsouzeného odvezla do manchesterského vězení Strangeway, kde se šestého prosince 1928 pod Miaem otevřelo propadlo šibenice. Britský tisk ani po vykonání popravy nepřestal ve spekulacích o motivu vraždy. Víceméně oficiálně přijatá verze hovořila o Miaově touze dostat se k penězům úspěšné obchodnice Siu. Našla se však i další vysvětlení, že snad Miao propadl šílenství, anebo se považoval za podvedeného, když zjistil, že jeho manželka není schopna pohlavního styku. Nejdivočejší teorie dokonce tvrdila, že Miao patřil k tajné skupině "tong", která prý sdružuje čínské sňatkové podvodníky a pomáhá jim dosáhnout nekalých cílů. Žádná z těchto teorií ale nebyla dokonalá, každá měla větší či menší slabiny a vady na kráse. Až najednou, více než tři měsíce po Miaové popravě, otiskl londýnský Sunday Express článek, založený údajně na přímém rozhovoru s vrahem ještě v době vyšetřování. Nebylo objasněno, proč redakce čekala se zveřejněním článku déle než čtvrt roku, nicméně důvod vraždy, který v něm Miao vysvětloval, veřejnost i kriminalisté jednoznačně přijali. Čerstvý vdovec Miao prý ve vazbě autorovi článku řekl: "Američtí doktoři nám oznámili, že z našeho manželství se Siu nikdy nemůže vzejít syn, který by posvětil náš svazek a dále nesl mé jméno." Nejsilnější ze všech zbožných obyčejů na jihu Číny, odkud pocházíme, je úcta k předkům. Muž, který nemá syna, jenž by mohl uctívat jeho památku, jako by ani vůbec nebyl na světě. Do paměti britského Cumberlandu se vražda nešťastné novomanželky paní Miao zapsala jako bizarní zločin z jiného světa, ze šikmookého světa podivných mravů a krutých náboženství. Žádný z motivů, které Miao mohl pro vraždu mít, nebyl sám o sobě po blišším ohledání považován za dostačující. Proto bylo nejjednodušší přijmout ten nejzběsilejší, ten, který veřejnost nejvíce šokoval. Mladá žena zemřela proto, že nemohla svému muži porodit syna, něco takového nebylo v Evropě možné ani ve středověku!, napsaly v létě roku 1929 místní noviny Morning Herald v jakémsi pokusu o souhrnný nekrolog manželů Miaových...